Lepší gram prevence než kilogram léků

Jistě to znáte.

„Prevence je důležitá.“ „Klíčem ke zdraví je prevence.“ „Každý by měl dbát na prevenci.“

Takové nebo podobné hlášky najdete snad na každém webu zabývajícím se zdravím a slýcháme je z úst lékařů i dalších odborníků. Ale co to doopravdy je ta prevence? Pojďme se na ni podívat blíže.

Prevence, ve vztahu ke zdraví, je definována jako soustavná činnost předcházející vzniku nemoci. Zjednodušeně řečeno, je to soubor chování a návyků, které mají za úkol udržet naše zdraví co nejdéle v kondici. Zajímavé je, že mnoho lidí má zafixováno, že prevence se rovná preventivní návštěvě u lékaře a že když takovou prohlídku absolvují, mají splněno. To určitě z části pravda je, ale rozhodně ne celá. Dokonce si troufám říci, že ani ne z poloviny celá.

Pro snadné pochopení se pojďme podívat do světa automobilů, kde je to krásně viditelné. Každý majitel vozu, dříve hrdě označovaný jako motorista, o svého plechového miláčka pravidelně pečuje. Nebo by měl. Bavíme se o výměnách oleje, filtrů, seřizování jednotlivých systémů, zkrátka to čemu říkáme servis.

A jednou za dva roky nám zákon ukládá povinnost navštívit Stanici technické kontroly (STK), kde nám příslušný (státem zmocněný) člověk zkontroluje, zda se o svůj vůz dobře staráme a případně nám pomůže odhalit skryté závady a uloží nám povinnost je opravit, chceme-li být nadále účastni silničního provozu. Stručně můžeme říci, že na STK nám zkontrolují, jak dobře jsme se o náš samohyb starali od poslední kontroly. V podstatě je to takové poplácání po zádech, které nám ukáže, zda to (pravidelný servis) děláme dobře nebo je potřeba něco více.

A je patrný ještě jeden fenomén. Když je auto nové, stačí navštívit STK jednou za 4 roky a dále po dvou letech. Čím je vůz starší, tím je větší riziko toho, že se vyklube nějaký problém a logicky, údržba staršího vozu je nákladnější než u nového.

Tomu všemu rozumíme a plus mínus děláme, že? A co když použijeme tohle přirovnání na naše zdraví? Lidské tělo je v podstatě taky takové vozítko.

V rámci zdraví rozlišujeme dva druhy prevence – primární a sekundární.

Sekundární prevence – preventivní prohlídky u lékaře

Lékař Vás také „proklepne“, zjistí jestli ve Vás něco nebouchá nebo nekvete blatník. Je-li vše v pořádku, získáte nálepku „schopen bez vady“ a můžete další dva roky vesele jezdit životem. Najde-li problém, běžným postupem je předepsání léků pro úpravu nalezeného problému. Tomuto tématu se budeme věnovat více v dalších článcích, takže pro tuto chvíli můžeme říci, že úkolem lékaře je především zkontrolovat stav organismu a zhodnotit, zda je nutný zásah. Podobně jako na STK.

Primární prevence

Ta se dá krásně přirovnat k pravidelnému servisování. Konkrétně se jedná o soubor návyků, které jsou prováděny pravidelně, dlouhodobě a za cílem udržení zdraví. Příkladem může být prosté čištění zubů, na které jsme si (doufám) už všichni zvykli. Jenže to má háček. Lidské tělo je složeno z mnoha částí a prakticky každá vyžaduje nějakou míru údržby. Některé na denní bázi, některé na týdenní a tak dále.

A je to stejné jako v motorismu. Čím méně probíhá pravidelné servisování, tím dražší jsou pak opravy.

Jak servisujete Vaše tělo? Vypadá jako obrázek vlevo nebo vpravo?

Lékověda se zabývá právě primární prevencí. Skrze Lékovědce, přednášky a další způsoby učí principy efektivní péče o lidské tělo s cílem co nejdéle udržet zdraví nebo pomoci tělu se do takového stavu navrátit. Chcete-li se dozvětet více, mrkněte na náš web www.lekoveda.cz a sledujte náš facebook. Příště se podíváme na první tip jak zlepšit své zdraví.

Přejeme Vám krásné, i když pošmourné pondělí.

Za tým Lékovědy,

MŠ