2.7.2022 / Mgr. Martina Šimanová

Viry

Viry jsou jedny z nejchytřejších tvorů na této planetě. Nikoli svou IQ inteligencí, ale strategií, která jim umožňuje existovat už po milióny let. Jsou všude kolem nás a mají za úkol oddělovat silné a slabé jedince pro zachování trendu evoluce. Úkolem každého z nás je být chytřejší a odolnější než virus sám, abychom, v případě střetu s ním, vyhráli.

Co jsou to viry?

Viry jsou živé-neživé organismy. Jsou to kousky genetické informace žijící ve vodě, vzduchu, v půdě. Nemají žádné orgány ani řídící jednotku. Nepotřebují jíst, pít, spát. Potřebují pouze buňku jiného hostitele, aby se dokázali rozmnožit a expandovat.

Vir bez buňky je jako samec bez samice.

Viry ke svému množení potřebují hostitelskou buňku. Vniknou do ní, nabourají se do její DNA a pomocí chytrých mechanismů vytvoří novější verzi sebe sama, která je kombinací genetické informace jeho a napadené buňky. Slučování genetických informací je evolučně výhodné. V evoluci vždy přežije silnější, odolnější a pokud se vir sloučí s odolnějším jedincem, získá podobné vlastnosti. Zocelí se a adaptuje na nové podmínky prostředí.

Kombinací své genetické informace nabývá vir nové podoby, která mu umožňuje napadnou víckrát stejný organismu, který si jeho předchozí podobu pamatuje. Náš imunitní systém si totiž po prodělané infekci uchovává paměťové buňky, které v případě napadení stejným virem, bleskurychle vyrobí protilátky a mikroba zneškodní. Dostat se stejnému viru pod kůži dvakrát je tedy téměř nemožné. Diversifikace mu zajistí nekončící možnosti množení.

Jedním z nejrychleji mutujících virů je virus chřipky. Proto bývá často zodpovědný za sezónní virové epidemie. Těží z toho, že na jeho nové verze nejsou lidé vyzbrojeni. Při přechodu ročního období nejčastěji na jaře a na podzim, nastává test, jak jsme se o své tělo starali v průběhu roku. Chřipkové epidemie už od nepaměti testují sílu jedinců.

Viry, které nemutují.

Existuje však řada velmi vyspělých virů, které nemají potřebu mutovat, aby se uživila. Mezi takové patří například virus klíšťové encefalitidy, HPV virus, virus vztekliny, a jiné. Vůči nemutujícím virům má smysl očkování.

Viry a antibiotika

Viry jsou kousky genetické informace. Oproti bakteriím nemají žádnou buněčnou stěnu, kterou by mohla antibiotika rozpustit, a tím ho zneškodnit. Antibiotika na viry neplatí. Jediným způsobem, jak viry zabrzdit je, zabránit jim vstupu do buňky. Tuto schopnost mají antivirotika. K dnešnímu dni bylo objeveno vícero rostlin, které jako přírodní antivirotika působí. S výběrem vám pomohou naši Lékovědci.

K rozlišování virové či bakteriální infekce, tedy jestli je nutné užít antibiotika, se měří v krevním séru hodnota CRP. C-reaktivní protein je hlavním ukazatelem pro bakteriální infekci. Pokud si nejste jistí, co se o vás pokouší, můžete si nechat otestovat krevní sérum i v soukromé laboratoři na vlastní náklady. Připomínám, že antibiotika nejsou toxická jen pro patogenní bakterie, ale i pro náš mikrobiom. Tak pozor na ně. Berte je vždy, jen když je nejvyšší nouze. A pokud se antibiotik nemůžete zbavit, kontaktujte nás.

 

Koho viry napadají? Kudy chodí?Autor: Martina Šimanová

Viry žijí všude kolem nás. Říká se, že v jedné kapce oceánu je více virů než v běžném kýchnutí nakaženého člověka. Vždy je podstatné, o jaké viry se jedná. Ne všechny jsou totiž člověku určené.

Viry napadají živočichy, rostliny (stromy, viz. obrázek), řasy, houby i bezobratlé členovce jako je např. žížala, která zbaští virus v půdě. Cokoli má buňku, je virům přístupné.

 

Do lidského těla se vir dostane například kůží, vdechnutím nebo spolknutím. Z tohoto hlediska je tolik důležitá hygiena. Umýt si ruce po příchodu domů a před jídlem, očistit ovoce a zeleninu před konzumací. Slupky potravin umýváme ne pro odstranění postřiků, ale právě mikroorganismů, které kolem plodu prošly, než se dostal až k nám. Platí stejně pro potraviny z obchodu jako ze zahrádky. Rovněž je důležité umýt si ruce po jízdě MHD nebo výtahem. Obezřetní buďte i při konzumaci nápojů z plechovky. Doprava v kontejnerech a skladování v paletových skladech v sobě skrývá riziko kontaminace hlodavčí močí, která může být silně infekční. Plechovku si vždy omyjte, otřete, ideálně použijte sklenici či brčko.

Závěrem

Dbejte na rozumnou hygienu a starejte se o své tělo jako o celek. Dle WHO je zdraví soubor zdravotní, duševní, finanční a sociální pohody. Tak se přes léto pěkně rozšoupněte, zrelaxujte, užijte si čerstvý vzduch a obklopte se lidmi, které milujete a kteří milují vás.

S pozdravy,

Mgr. Martina Šimanová

Sledujte nás i na Facebooku a přečtete si další článek z Blogu Lékovědy, třeba ten o Vztahu k pohybu nebo o plození miminek.

Mgr. Martina Šimanová

Spoluzakladatelka Lékovědy