8.7.2021 / Mgr. Lenka Musilová

Mikrobiom – náš nejlepší kamarád

Jestli jste si doposud mysleli, že jste jedinými obyvateli svého těla, nemohli jste být dále od pravdy. Naše tělo je domovem pro milióny bakterií, virů, hub, kvasinek a dalších mikroorganismů. Mohou být našimi nejlepšími společníky nebo také nejhoršími nepřáteli. Záleží totiž na tom, kdo v nás a na nás bydlí. Dnes si povíme něco o mikrobiomu, souboru všech mikroorganismů, které osidlují naše tělo, a zaměříme se na ten střevní, třebaže bakterie najdete i na kůži, v ústech, ve vlasech nebo v žaludku. Prostě všude kolem nás a v nás.

Jak to všechno začalo

Kdysi dávno před mnoha a mnoha miliony let v prapolévce zjistila jedna velká buňka, že její sousedka, menší buňka, dokáže efektivněji využívat energii. Tak se dohodly, že to dají dohromady. Větší buňka poskytne té menší lepší ochranu a získá za to její schopnost tvořit energii. A tak velká buňka schlamstla buňku malou a z té vznikla první buněčná organela – mitochondrie, dnešní buněčná továrna. Od té doby se prapolévka změnila v moře a z jednotlivých buněk vznikly plži, ryby, ptáci, plazi, savci a taky člověk. Ale zůstaly i jednobuněčné organismy, jako jsou třeba bakterie. Jak šel život dál, příroda zjistila, že si mohou být mikroorganismy se složitějšími tvory stále velmi prospěšní a proto zajistila, aby bakterie, viry, kvasinky i prvoci osídlovaly již od narození své hostitele a společně si byli užiteční. A tak i člověk ke svému mikrobiomu přišel.

Mikrobiom člověka

Člověk získává svůj mikrobiom již při narození. Při průchodu porodními cestami se na tělo malého človíčka přichytí bakterie, které je osidlují. Jak si čas od času při porodu lokne plodové vody, dostávají se do trávicícho traktu a dávají za vznik budoucímu střevnímu mikrobiomu. Postupně se mikrobiom vyvíjí a ovlivňuje nejenom prdíky a bolavé bříško, ale také imunitu a náladu. Znevýhodněny jsou děti rozené císařským řezem. V takovém případě jsou ochuzeny právě o získání prvních bakterií od maminky a získávají své symbiotické bakterie až po vykouknutí na svět. Taková skladba mikrobiomu ale není optimální, a proto se v těchto případech doporučuje zavést rodící mamince tampon, kterým se potom „poťapká“ novorozenci obličej, anebo se mu dá ocucat do pusinky. Možná to zní divoce, ale pro budoucí obranyschopnost dítěte je to velmi důležitý krok.

Střevní mikrobiom

Co to je střevní mikrobiom a jak si jej představit? Právě v našich střevech máme největší množství mikroorganismů. Střevní mikrobiom je nejnovější orgán lidského těla (rozuměj vědci uznaný orgán), která váží zhruba stejně jako náš mozek. Cca 2 kilogramy živých tvorečků s námi každý den sdílejí dobré i zlé. Celkem jich je asi 1014 a kdybychom všechny postavili těsně vedle sebe, zaujímali by plochu 100 km2, to je rozloha Olomouce! Taková mozková kůra je proti tomu trochu větší pizza. Kromě toho je mikrobiom vskutku multikulturní. Můžeme v něm najít na 2000 různých druhů mikroorganismů, z nichž každý má nějakou funkci.

Zdravý mikrobiom je o rovnováze. Zdraví prospěšné bakterie žijí vedle těch patogenních a brání jim, aby se přemnožily a potom způsobily onemocnění. Některé pomáhají s trávením, jiné vyrábí vitamíny, další tvoří serotonin, hormon štěstí, radosti a dobré nálady.

Každý člověk má přitom jedinečný mikrobiom. Je jako otisk prstu a klidně by se toho dalo využít v kriminalistice. Nenajdete na celém světě 2 lidi, kteří by měli úplně stejnou skladbu svých bakterií.

Střevní mikrobiom a jeho vliv na tělo

Střeva jsou někdy nazývána jako „útrobní mozek“. Toto přízvisko nezískala náhodou. Vzhledem k jejich ploše o velikosti tenisového kurtu (300m2), množství mikroorganismů, které je osidlují, a počtu nervových vláken ve střevní stěně, která pomocí bloudivého nervu komunikují s mozkem, se jedná o orgán, který zpracovává více podnětů než oči a uši. Střeva a jejich obyvatelé nás ovlivňují mnohem více než jsme si doposud mysleli. Bez nadsázky se dá říci, že jsou životně nezbytnou součástí lidského těla. Podílí se na jeho homeostáze a interagují se všemi buňkami člověka. Mikrobi ovlivňují například:

  • trávení
  • produkci energie
  • tvorbu vitaminů
  • detoxikaci
  • imunitu
  • bariérovou funkci střevní stěny
  • výživu buněk střevní stěny
  • brání růstu patogenů
  • propojení a ovlivňování CNS
  • stolici

 

Nerovnováha ve střevním systému

Nerovnováha ve střevním mikrobiomu se nazývá dysbióza. Špatné mikroorganismy přemůžou ty dobré a to se navenek projeví jako nemoc nebo funkční porucha.

Z akutní nerovnováhy mezi mikroorganismy může vzniknout průjem a způsobí ji třeba dietní chyba, virus nebo bakterie, které se do střeva dostanou i přes ochranné mechanismy těla a rychle se pomnoží.

Chronická, dlouhodobá nerovnováha může mít za následek imunitní poruchu. Alergie, astma, atopie nebo také roztroušená skleróza velmi často souvisí se špatnou skladbou mikrobiomu. Různá zánětlivá onemocnění a chronické střevní nemoci (ulcerózní kolitida, Crohnova choroba), cukrovka i obezita ale také nádory a psychické poruchy jako deprese, úzkost či hyperaktivita mívají jednu z příčin v dysbióze.

Naše mikroorganismy zpovzdálí ovlivňují celé naše tělo, od nálady až po četnost návštěv toalety. Využívají k tomu různé signální molekuly, které svým metabolismem vytvářejí. Na ty reagují nervy ve střevní stěně a bloudivý nerv, jako taková dálnice všech našich útrob, signály přivádí až do mozku. V podstatě si nás přetváří, tak, jak se jim to líbí. Máme-li ve střevech ty správné mikroby, líbí se to i nám. Máme-li tam ty patogenní, jsme nemocní nebo k nemocem více náchylní.

Hýčkejme si své mikroby

Z množství zdravotních komplikací je jasné, že je dobré se o naše mikroskopické obyvatele dobře starat. Platí zde jednoduché pravidlo. Zdravá a pestrá strava = zdravý a pestrý mikrobiom. A to chceme. Čím více druhů mikroorganismů budeme hostit, tím lépe budou zvládat všechny úkoly, které jim střevo a mozek dají.

Ti hodní mikrobi mají rádi přirozené jídlo. Ovoce, zelenina, kvalitní maso a mléčné výrobky, vláknina, zdravé tuky a skutečné potraviny jim dělají moc dobře. Vrnět blahem budou po kvašených a fermentovaných potravinách jako je kysané zelí, kimchi, jogurty a kefír. Mikrobi, kteří nám mohou zdravotně zavařit zase preferují fast food, limonády, sladkosti a instantní polotovary. Tématu ultrazpracovaných potravin a přirozené stravy jsme se věnovali již dříve ve článku Jídlem ke zdraví nebo k trvalé invaliditě? a právě kvalita potravin velmi úzce souvisí s kvalitou našeho mikrobiomu.

Zdravé střevo základ všeho

Nejen mikrobi ovšem bydlí v našich střevech. I obranyschopnost zde má své místo a až 70% imunity sídlí ve střevech. Peyerovy pláty jsou lymfoidní tkání v tenkém střevě a zároveň jsou místem s obrovským výskytem buněk imunitního systému (B-lymfocyty, T-lymfocyty, makrofágy a další). Je–li střevo zdravé a mikrobiom vyvážený, také imunita funguje jak má.

Právě v dětství se imunita i mikrobiom vyvíjí. A tento rozvoj jde ruku v ruce. Pravidelná dezinfekce domácností a přehnaná čistota je zde spíše na škodu. Dětský organismus potřebuje nalézt tu správnou rovnováhu mezi jednotlivými mikroorganismy a natrénovat imunitní reakce, a to se v téměř sterilním prostředí nemůže správně podařit. Proto nechme děti ušpinit se, protože „špinavé dítě – šťastné dítě“ a šťastné dítě má lépe fungující imunitní systém.

Udržet střevo v dobré kondici nedá zase tolik práce. Zdravá a pestrá strava, přiměřený pohyb, odpočinek a kvalitní spánek jsou pro naše mikrobi důležité stejně jako pro nás.

Lékovědci vám rádi poradí, jak začít a jak střevo a jeho mikrobiom správně opečovávat. Sledujte náš blog, ať Vám neuteče žádný tip pro zdraví.

 

Krásný den Vám přeje

LM

 

Mgr. Lenka Musilová

Zakladatelka Lékovědy